Miša mě požádal o ruku nečekaně na Silvestra na chatě na Malé Morávce. Bylo to chvíli po půlnoci, když si klekl a pod hvězdami a všudypřítomnými ohňostroji se mě zeptal, jestli si ho vezmu. Co jsem měla říct jiného než "Ano"?! Pak pokračoval zpíváním romantické písničky od Argemy, při které jsme si krásně zatancovali.
Po příjezdu domů jsme to oznámili nejbližším a začali plánovat náš velký den a hlavně NÁŚ společný život.
V lednu jsme zamluvili termín na olomoucké radnici a já se dala do vybírání svatebních šatiček. Protože jsem velmi spokojená se salonem Inspirace v Prioru, hned tam mé kroky směřovaly. Děvčata jsou moc fajn a hned první šaty, které mi nabídly, byly perfektní. Sice jsem jich ještě několik zkusila, ale první volba, byla nejlepší. Hned jsme se domluvily co k nim použiji za doplňky a já věřila a stále věřím, že pro svého nastávajícího budu ta nejkrásnější nevěsta.
Ženichovi jsme objednali perfektní oblek černé barvy s bílou vestičkou.
Času bylo dost, tak jsme zbytek příprav odložili na neurčito :)
V dubnu jsem si myslela, že už je nejvyšší čas dát věci do pohybu, i když ženich měl poněkud jiný názor. Společně jsme zamluvili kameramana a s ostatními věcmi, tedy skoro se všemi jsme se obrátili na firmu Horizont, která dělá svatbu na klíč. Budeme od nich mít půjčené auto pro nevěstu, květiny pro maminky i nevěstu a ženicha, oznámení, cukroví včetně výslužek, myrty,fotografa a také hostinu, která bude na terase jejich úžasné restaurace Semiramis v přírodním ráji.
Prstýnky jsme si šli vybrat a obědnat na konci dubna do zlatníctví Jitky a Oldřicha Konečných, na Vídeňské ulici. Jsou tam velice ochotní a vyšli vstříc našim přáním a představím, i ceny jsou velmi příjemné.
Na prvního máje jsme si trochu ujasnili i představu o oznámeních, protože jsme věděli, že nás v dalších týdnech budou čekat dolaďovací akce v horizontu.
Na svatební oznámení jsme se shodli hned, takže 18.června už doma v rukách držíme naše oznámení. Je krásné a hlavně NAŠE. Při jeho vyzvedávání jsme doladili pár drobností ohledně jídla, cukroví, fotek a auta.
Doma už mám hotové cedulky se zasedacím pořádkem a na výslužky.
Takže sečteno podtrženo, je konec června a máme vše témeř zařízené, takže mi nezbývá než se začít více starat o svůj zevnějšek, abych byla v den své svatby, pro svého nastávajícího, tou nej :)
Jak jsem se bála, nikdy vše nejde jak chceme, téměř na konci července mi "vybouchla" živá hudba na večer a tak nezbývá nic jiného, než shánět náhradní variantu.
Za sebou má už jak zkoušku líčení,manikury, tak i poslední úpravy svatebních šatů. Korálky, čelenka i závoj jsou objednané. Doma ve skříni mám schovaný podvazek, knihu hostů i album na naše svatební fotky. Do našeho dne zbývá měsíc a já jsem nervózní a přitom moc šťastná.
Čas je dohodnut s kameramanem a velkou oporou je mi moje maminka a svědkyně Evička, které trpělivě snáží mé svatební šílení :)
Zkouška účesu proběhla rychle a bez problémů, paní kadeřnice je moc šikovná a vychází mi vstříc.
Večerní hostina by měla být také přichystaná, tu má na starost ženichův otec.
I přes veškeré snahy nezůstat nervózní s emnou šijí všichni čerti a ráda bych už to měla za sebou.
Ženich je mi podporou,ale i tak je to chlap :) bere vše z té lepší stránky, sad se to od něj naučím.
Teď mi opravdu nezbývá nic jiného než věřit, že všichni zúčasnění dodrží sliby a vše klapne jak má. Udělali jsme pro to maximum.