Dne 12.9.2009 bylo strašně krásně a my se šli s přítelem i našim psem projít na Karlův Most a na Kampu.... Jelikož se Karlův Most opravoval a bylo na něm tolik turistů,tak jsem řekla,že půjdem na Kampu přes Mánesův Most...Můj přítel se nějak začal ošívat a pořád koukal tak nějak divně na ten Karlův Most,tak jsem pořád nechápala co se s ním děje...Došli jsme na Kampu a tam si sedli v parku na lavičku kousek od Nostického paláce a přítel si kleknul vedle mě a masíroval mi nožky jak mě bolely z toho chození a já mu pořád říkala..."Pojď si ke mě sednout...Dáš si jablko?"....a on nic..Pořád se na mě usmíval a vrtěl hlavou..... Pak se na mě dlouze podíval a řekl " Vezmeš si mě? " a z kapsy vytáhl krabičku a já na něho koukala úplně zmateně /s těma vyzutýma botama :-)/ a 2x se ho zeptala.. "To myslíš vážně?...Ty si ze mě zase děláš legraci,viď?.... A on jenom zakroutil hlavou a otevřel krabičku....... Řekla jsem,že si ho vezmu...Žádné "Ano" to ode mne uslyší jen jednou a to 11.6.2010 což je náš termín svatby :-)
Musím se přiznat,že jsem ho objala a nějaké slzičky tam také proběhly,byla jsem dojatá,už jen z toho,jak byl nervózní,když se mě ptal,jak jsem viděla,jak to pro něho bylo taky těžké a jak byl poté šťastný,když to dobře dopadlo :-)....
Byl to nádherný den od začátku do konce a já věřím,že ten svatební,ve mě zanechá úplně stejné pocity,jaké jsem měla tehdy na té lavičce...Byla jsem jako v oparu....a to Vám děvčata můžu říct,že nejsem buhvíjaký romantik,ale tohle mě dostalo..tak jako asi každou ženu.. :-)