O svatebním pravopise

Z nějakého důvodu je téma pravopisu vždycky ožehavé. Snad proto, že některé typy chyb vidí jen omezený okruh lidí, ty to dráždí, a ty, kteří chyby nevidí, zase dráždí opravné komentáře. Popravdě je ale pro mě procházení svatebních alb jedním velkým utrpením. A úplně nejvíc mě bolí, když některé opravdu ošklivé chyby (gramatické i typografické) vidím u profesionálů, kteří své služby nabízejí za peníze – na oznámeních, na různých připomínkových předmětech, na svatebních knihách, na razítkách, na prstýncích, na ubrouscích... Pokud už se živím výrobou svatebního čehokoliv, myslím, že mou minimální povinností je si nastudovat základní pravidla grafiky a pravopisu. Vždy se to ve mně pere, zda se mám ozvat a upozornit je, ale asi to neumím dostatečně asertivně, a nakonec radši mlčím. Něco s tím ale dělat potřebuju, navíc hodně nevěst se rozhodne si oznámení udělat svépomocí, u nich samozřejmě odborná neznalost lze omluvit, ale je to přeci škoda. I rozhodla jsem se sepsat nejklasičtější chyby, které jsem vypozorovala. 

Datum velkého dne

Začneme tím největším a nejhorším prohřeškem proti typografii. Co se dá na datu zkazit? Hodně. Mezery se dají zkazit. Základní pravidlo pro psaní číslovek zní, že každé slovo (ať už psané slovy nebo číslovkou) má právo na vlastní životní prostor. Je zkrátka rozdíl mezi zápisy 17.3.2019 a 17. 3. 2019. Správně je pouze ten druhý. Ten první byste totiž museli číst jako (nadechněte se): "sedmnáctéhotřetídvatisícedevatenáct". Nádech. Je to bohužel velmi rozšířená chyba, začala jsem si jí všímat i na filmových plakátech, šperkaři takto vyrývají data do prstýnků a bohužel i grafičtí "profíci" takto píší data vašeho velkého dne... Ale fuj. Koneckonců nikdy byste přece nenapsali "17.března". Tam tu mezeru člověk automaticky dává (aspoň většina). Stačí tedy myslet na to, že místo slova píšete číslovku.

Čas, ideálně armádní

Poměrně úzce spojený údaj s datem je přesná hodina, kdy ta sláva začne. Dejme tomu, že obřad je hodinu před polednem. Běžně se setkáte se zápisem 11.00 hod. Čtěme: "Jedenáct hodin, nula minut hodin". Aha. Teď jsem nejnověji narazila na variantu "obřad v 11. hod." Tedy "obřad v jedenáctou hodin-u"? Dobře, vyskloňovat si tu zkratku můžeme, pak to možná i dává smysl, ale buďme k sobě upřímní – ta tečka tam prostě nemá co dělat, pro řadovou číslovku není důvod. Zkrátka správné řešení je "v 11 hod." a "v 11:00". Buď pojedeme na minuty přesně, nebo si tam necháme informaci o hodinách. Ale zase nezapomínejme na mezeru mezi časovým údajem a zkratkou. Jinak správný zápis s minutami je i 11.00, popřípadě 11°° (teď jsem tu hloupě použila symboly pro stupně, protože jak jinak tady vytvořit malé číslovky, ale rozumíme si, ne?)

Místo aneb záhada velkých písmen

Definitivní rozhodnutí pro sepsání tohoto drobného příspěvku byla diskuze na fóru, jak správně zapsat místo. Čeština je s velkými písmeny hrozná, uznávám to, ale svoji logiku přeci jen má. Velkým písmenem píšeme jen vlastní název. Obecná označení lokalit není nutné psát s velkým písmenem (ulice, náměstí, zámky, hrady, řeky, parky...). Tedy svatba bude na zámku Blatná, na hradě Zvíkov, v Ledeburské zahradě, na Staroměstské radnici, v areálu U Veselého koníčka (pozor, pokud název začíná předložkou, je velké písmeno ještě u prvního následujícího slova, pamatujete na prokletý dům U Dvou slunců?). Jo a ještě – katedrála sv. Víta na Pražském hradě. Ale svatebčané se mají sejít na Hradě před katedrálou už o půl hodiny dříve. Samozřejmě jistým elegantním řešením ve chvíli nouze a zoufalství je napsat vše velkými písmeny. 

Je škoda kazit si suvenýr na celý život, jednu z mála věc, která nakonec z té svatby zbude jako její svědek. Dort se sní, víno se vypije, šaty se vrátí či prodají. Ale oznámení si hodně párů vystaví nebo založí do svatebního alba. A ne, není to jedno ;)