Doporučujeme: Modrykonik.cz Modrastrecha.cz Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk

Poděkování všem z Beremese

Přiznávám se, že hned potom co jsem si prožila ten krásný okamžik, kdy svému vyvolenému řeknete „ano“ na větu "Vezmeš si mě?", následovalo velké zděšení, jak to s tou svatbou uděláme. Přiznávám se, že pochází, dnes už asi z typické české rodiny, kdy se rodiče rozvedli, a obě rodiny se dohádaly. Představa, že by naše svatba měla toto všechno zase stmelit, mi přišla absurdní až nereálná.

Jako každý v této době jsem zabrousila na internet. Odkaz na Beremese na mě vykoukl hned, ale přiznávám se, že s registrací jsem váha. Až po čase, kdy jsem zjistila, že někam se prostě jinak nedostanu, jsem rezignovala. Naráz jsem byla v úžasu. Veškeré hrůzy, které se mi odehrávaly v hlavě, byly najednou tu, „černé na bílém“. Nevěsty, které bojují s panovačnými tchýněmi, zasněnými maminkami i spořivými tatínky. Pro pochopení časového období, prošli jsme s manželem pár let, od zasnoubení k svatbě, tak že i beremese prošlo vývojem jeho příběhů. Najednou se začali objevovat zahraniční svatby bez rodiny, bez starostí, prostě v ráji. Svatby, které nebyli na radnici ale v parku nebo na louce. A především svatby, kam nebyla zvaná tetička z dvacátého kolena, kterou si stejně nikdo nepamatuje, ale na svatbu jste ji do té doby přece pozvat museli, protože by Vás všichni pomluvili! Páry se začali brát v tajnosti jen se svědky, aby si to mohli skutečně prožít spolu.

 

A bylo to tam! Naše představa svatby se úplně změnila. Z povinných rodinných hostů, zůstali jen ti, kteří jsou stále s námi, skutečně nás znají a prožívají s námi nejen to veselé (narozeny, vánoce a promoce) ale i to špatné … Z radnice se stal park Lužánky. Protože, už jsem na beremese slyšela, jak těžké je řešit svatbu se záložním „suchým“ plánem, věděla jsem, že chci obřad vevnitř. Obřad se odehrál v centru volného času, mezi obrazy dětí, žíněnkami na cvičení a školními židlemi ale tu pohodovou atmosféru otevřeného prostoru v centru města a zároveň bez lidí bych za nic nevyměnila. Na obřad dorazilo dvacet lidí, následovalo krátké focení v parku a pak rodiny oběd jen par kroků vedle, samozřejmě krájení dortu a padla… Ano, můj svatební den skončil v 16.30.. S manželem jsme byli tak rádi že můžeme být spolu sami …. Po oddechu následovalo večer sraz ve městě s přáteli a typický sobotní večer, tanec a sklenka vína, to bylo vše. A bylo to božské, krásné a přitom stručné, krátké.

 

Nemusím Vám vykládat, jak jsem byla ovlivněna krásnými šaty zde, z mé dětské představy nevěsty ve velké róbě s korunkou, staly jednoduché šaty s hřebíkem. Z patrového dortu, jednopatrový jogurtový. Z bílých lodiček s otevřenou špičkou, sametové modré špičaté lodičky…a tak bych mohla pokračovat strašně dlouho, tak dlouho jak se hledala a četla a inspirovala se na beremese. Milé nevěsty, to díky Vám jsem nabrala odvahu na neočekávané, odhodlání k nevhodnému a chuť udělat si to prostě po svém. Dnes již píši jako vdaná paní. Jsem si jistá, že právě beremese velmi určovalo, to jaká naše svatba byla, tak že prostě „Děkuji“.

Přidané 9. lis 2014.  •  To se mi líbí
atreb  
Přidané 9. lis 2014.