Nejkrásnější den v mém životě.... Od rána nám pršelo, od 5hodin ráno nikdo ze svatebčanů neměl klidné spaní... Nakonec vše dopadlo úplně úžasně, a na déšť si nikdo ani nevzpoměl....Od rána jsem byla strašně nervózní, spíše ale z lidí okolo... První …

Nejkrásnější den v mém životě.... Od rána nám pršelo, od 5hodin ráno nikdo ze svatebčanů neměl klidné spaní... Nakonec vše dopadlo úplně úžasně, a na déšť si nikdo ani nevzpoměl....Od rána jsem byla strašně nervózní, spíše ale z lidí okolo... První faux-paux přišlo, když jsem ženichovi nedokázala na první pokus připnout voničku, no vážně, v ten moment jsem se začala potit... Každá co to zažila si to dokáže představit... Cesta na Čejkovický zámek probíhala v poklidu... Na místo jsme dorazili asi tak o 15min dříve... To máme v rodině. Celou dobu jsem měla strach že začnu plakat, představila jsem si jak budu celá rozmazaná...jsem taková povaha... Když jsem pod vedením mého kmotra vcházela dovnitř, rozklepla se mi brada, u oltáře jsem musela na chvíli začít myslet na něco smutného, rychle jsem si vybavila práci.... (jsem zdravotní sestra....), krize pominula, když v tom jsem dostala tik do levého palce-ruku jsem měla v manželovém rámně, myslela jsem že když se ho více chytnu, přestane to, v tom se ale tik zhoršl a třepal se už i manžel, nakonec to přešlo, je to až k neuvěření, jak to rychle utíkalo, asi v polovině obřadu jsme to už nemohli vydržet, potili jsme se jak kdyby tam bylo 90stupńů, cukali nám koutky, manžel ale neváhal a výtahl kapesník, a nadrzo jsme si z lehka otřeli čela.... Pak už gratulace, tolik polibků...to bylo něco:))) Jídlo bylo výborné, chválíme paní kuchařky. Na focení v milotickém zámku se děšť umoudřil, a kdo neví , nepozná, že venku bylo mokro a sychravo.... Z fotek jsme měli strach... Nakonec vše dopadlo skvěle-už se opakuji. Pak jsme pařily a po půlnoci jsme to zabalili a nastalo to nejhorší... Vydělávání pinetek a vlásenek, a rychle pryč se šatama... To byl ten nejlepší okamžik po celém tom týdnu příprav a nervů. To k tomu ale patří... Ach jo, asi to zní divně, ale ten můj manžel je na mě snad čím dál hodnější, a proto Peťánku můj, moc Tě miluju, a vážím si každého dne s tebou. Alča.