Děkuji ti, Sex ve městě!
O víkendu jsem viděla film Sex ve městě. Bránila jsem se jeho zhlédnutí už dopředu, protože samotný seriál mi přišel, ač jsem pravá žena řešící typicky ženské a pro muže nepochopitelné záležitosti, trochu přihlouplý a o ničem. Dala jsem tomu filmu ale šanci už proto, že měl velký ohlas, jsou v něm vidět krásné modely oblečení a HLAVNĚ! Řeší se v něm svatba! Kdo ten film viděl, ví, že skončil krásně a zpočátku nemyslitelně pro hlavní hrdinku Sarah Jessicu Parker. Plánovala si, tak trochu čistě pro sebe, nádhernou okázalou a kouzelnou svatbu. Sešlo z ní a v závěru filmu se vdala v obyčejných všedních šatech, někde na úřadě a šťastnější, než u plánování své první svatby, té dokonalé.
A teď k mému příběhu. Čekám už nějaký ten týden na moje vysněné svatební šaty. Šijou se mi na zakázku v Anglii a musím říct, že to byla láska na první pohled. Když jsem před pár dny zjistila, že dodávky všech balíků v Evropě se o poznání opožďují a není tedy úplně 100% jisté, že ty moje krásné šatičky stihnou přijít, dolehl na mě smutek a takový ten pocit, jako když se o něco snažíte, dáváte tomu čas, promýšlíte každý detail, jednoduše tím žijete a pak se najednou stane něco, co vám tu hračku vezme. Ano, svatba je o plánování, snění, každá nevěsta si myslí, že právě ty její šaty jsou nejkrásnější, že právě ten její manželský svazek je ten nejčistší a takový, který vydrží až na věky jako v pohádce. Zhlédnutím filmu jsem si ale šikovně uvědomila, že kdyby mi šaty nestihly přijít, tak to i tak bude celé krásné a holt bude jedna změna v tom, že nebudu mít své labutí šaty, ale třeba jiné, obyčejnější, levnější, ale taky hezké.
Těžko se radí druhým, aby nelpěli na něčem, čemu dali hodně času, energie, příprav a těšení se, nota bene, když je to jen jednou za život a pro každou nevěstu je to, krom narození děťátka, tím nejhezčím okamžikem života. Přesto jsem si u filmu vlastně oddechla a řekla, že to nějak dopadne. Ten film, celý luxusní, snobský, načančaný, v běžném životě nereálný, ale pro snění žen krásný, mi pomohl odprostit se od myšlenek na šaty, od strachu, že bez z nich nebudu krásná a taky mi nadělil myšlenku, že, ač to tak pro žádnou nevěstu opravdu nepůsobí a nechce si to připustit, šaty nejsou to nejdůležitější na svatbě. Důležití jsou ti dva. Ti, kteří si slíbí lásku a věrnost veřejně a se svobodnou vůlí a ti, kteří se budu ve svých co nejmožnějších silách chovat tak, aby s ním byl ten druhý šťastný.
Takže děkuji ti, Sex ve městě!
Adélka
