V den svatby jsem byla hodně nervózní. Od půl druhé od rána jsem už nemohla spát a v hlavě se mi honila myšlenka "snad všechno dobře dopadne". V šest ráno jsem měla domluvenou vizážistku a v sedm už kadeřnici. Odjížděli jsme v 9:15, i když…

V den svatby jsem byla hodně nervózní. Od půl druhé od rána jsem už nemohla spát a v hlavě se mi honila myšlenka "snad všechno dobře dopadne". V šest ráno jsem měla domluvenou vizážistku a v sedm už kadeřnici. Odjížděli jsme v 9:15, i když samotný obřad byl až v 10:30. Jenže jsme dostali do známého informaci, že Praha pěkně ucpaná, tak jsme vyrazili dříve. Ještě jsme se stavovali pro další auta, které se připojily do naší velké kolony. Dorazili jsme včas. Tolik lidí co jsme měli na svatbě jsem opravdu nečekala. A navíc, my jsme neměli jen tak nějakou svatbu, takže skoro všichni měli stejné oblečení, ale podle fotek je určitě jasné, co jsme to bylo za svatbu. Obřad proběhl naprosto v klidu, (dokonce jsem si ani nepřišlápla šaty a nespadla jsem), ale musím se přiznat, že ta paní, co nás oddávala a něco povídala, byla moc sympatická, ale z jejího monologu si já nepamatuji vůbec nic. :-) Po obřadu jsme se přesunuli do restaurace na Praze 4, kde už na nás čekal majitel. Dostala jsem do ruky talíř, který jsem si mohla rozbít, což jsem si opravdu moc vychutnala, protože jsem s ním praštila o zem takovou silou, že se to rozlétlo opravdu všude. Máme opravdu dobrého kamaráda, který to mému miláčkovi ještě rozkopával, aby to neměl tak jednoduché. Pak jsme se přesunuli ke stolu a už jsme byli všichni spokojení, protože svatební tabule vypadala moc hezky. Z restaurace jsme odcházeli kolem druhé hodiny ráno a přesunuli jsme se ještě na chvíli (do půl páté do rána) do jiné. Takže takhle proběhl ve zkratce můj, náš svatební den.