Svatba se konala 6. října 2007 V Boskovicích v kostele sv. Jakuba

Náš svatební den: Náš tak dlouho očekávaný a také jeden z nejšťastnějších dnů našeho společného života konečně přišel 6.října 2007. Začal už brzy ráno. Oba jsme nemohli dospat a dočkat se rána, až to vše konečně vypukne a budeme svoji. Vzpomínám si, že jsem tu noc nemohla vůbec spát a byli jsme oba nervózní, aby vše dopadlo tak jak má. Vstávali jsme brzy ráno už, ve 4 hodiny, něco málo posnídali a můj nastávající manžel mě odvezl ke kosmetičce a pak ještě odjel domů dozdobovat auta a odvážet poslední věci na hostinu. Ještě ten den ráno měl spoustu práce s posledními přípravamy a se vším, co ke svatbě patří. Všecko však s pomocí našich blízkých a a přátel zvládl na výbornou. Mezitím ještě jel koupit svatební kytici a kytičky pro naše maminky. Jelikož mým přání bylo, aby mě ženich až do samotného obřadu neviděl, poslal pro mě ke kosmetičce svého svědka Zdendu, který mě kolem sedmé hodiny odvezl k mojí mamince. Moje maminka je výborná kadeřnice a já chtěla být moc krásná a tak mi na můj velký den vytvořila z vlasů krásné lokýnky. Protože jsemjako asi každá nevěsta měla na oblékání a svoji přípravu málo času, tak jsem se ani nezúčastnila snídaně, která probíhala u manželových rodičů. Tam se sešli všichni hosté, kde ženich požádal moji maminku moji ruku. Něco se posnídalo, nazdobila se auta, já si mezitím doma oblékla šaty a mohlo se vyrazit do kostela. Vytvořila se dlouhá kolona troubících aut, ozdobená balonky, mašlemi a nápisy, která směřovala směrem do Boskovic do kostela svatého Jakuba. Tam nás již při příjezdu vítali ostatní naš milí kamarádi a hosté. Před kostelem ještě musel ženich vypsal poslední formuláře pro pana kaplana, zatím co já vše sledovala z auta, abych až do poslední chvíle zůstala před ženichem schovaná. Pak už nám nic nebránilo v tom, aby náš krásný manželský život začal. Já jako ženich jsem za zvuku svatebního pochodu a po boku mojí maminky přišel až k oltáři, kde jsem se otočil a čekal na svou nevěstu. Když vešla, měl jsem co dělat, abych udržel slzičky štěstí. Byla neuvěřitelně krásná, doslova jako princezna z pohádky. Svatební obřad v doprovodu kouzelné varhanní hudby byl nádherný, dojemný a pro nás oba to byl nezapomenutelný zážitek, který v nás zůstane celý život. Po jeho skončení jsme jako ten nejšťastnější pár kráčeli z kostela směrem k autu, kde všichni zúčastnění vytvořili špalír a házeli na nás rýži pro štěstí. Byl to příjemný zážitek. Tak a mohlo se jet fotit na zámek. Nafotilo se pár fotek v podzimní zámecké zahradě a v prostorách zámku. Na zámku jsme se oba cítili báječně, jako kdyby nám patřil a my byli princ s princeznou. Pomalu se blížila druhá hodina odpolední a všichni byli jistě hladoví a proto nezbývalo nic jiného, než ,,náš" zámek opustit a vyrazit na na oslavu do Sudického dvoru. Tam nás se slavnostním přítpitkem přivítal pan Hlaváček, který hostinu organizoval. Rozbil před námi talířek a my museli všem ukázat, že ho společnými silami umíme uklidit. Protože to už jsme nebyli já a on, to už jsme byli my. A aby toho nebylo málo, ženich dostal od svého svědka za úkol vyprat před námi plínku, aby nám všem ukázal, jestli bude dobrý táta, který se dokáže postarat o miminko. Plínku vypral na výbornou. Pak mě chytl do náruče, přenesl přes práh, všichni hosté se usadili a začala báječná svatební hostina, která trvala až do ranních pěti hodin. Na začátku měl ženich krátký proslov, poděkoval všem hostům za jejeich účast a popřál všem dobrou zábavu. K jeho proslovu se přidali i oba svědkové a řekli nám všem pár hezkých slov o nás dvou. Jejich upřímné proslovy vyjadřovaly štěstí a lásku, kterou nám moc přejí. Na oběd nám kuchaři připravili výbornou hovězí polévku s játrovými knedlíčky a stejně tak dobrá byla svíčková. Avšak nejdůležitější pro nás všechny byla výborná zábava a legrace, o kterou díky kamarádům a všem báječným hostům nebyla žádná nouze. Všichni jsme se moc dobře bavili a na nějakou nudu nebyla ani sekunda čas. Po obědě nás totiž přijel bavit pan Honza Hlaváček, muzikant a bavič z Brna, kterého jsme si našli na internetu a hned nám ,,padl do oka". Je to sympatický člověk, báječný bavič a muzikant. 'Udělal nám oběma velikou radost, protože se na naše společné přání naučil, zahrál a zazpíval naši oblíbenou, ne zrovna moc známou písničku. Byli jsem moc šťastní, když jsem si na ni mohli zatančit náš první manželský taneček. Po celou dobu hrál pěkné písničky a všichni ostatní se moc dobře bavili, zpívali a tancovali. A když zrovna nehrála hudba, ženich i nevěsta měli připravené každý tři úkoly. Nevěsta měla připavené úkoly pro pány a ženich pro dámy. Při tom jsme se také všichni dobře bavili a byla legrace. Páni museli nevěstě zatančit ,,Kačení tanec", to znamená, že všichni pánové museli tančit s vyhrnutými nohavicemi jako kačeři. Další ukol byl pro nevěstinu kamarádku, která byla vybrána musela prostrčit nohavicí vybraného pána syrové vejce, které se jí naštěstí podařilo zachovat vcelku. Poslední úkol pro muže bylo předvést nevěstě, kdo z nich umí nejlépe zakokrhat a vítěz pak musel každých třicet minut vylézt na židličku a kokrhat. Ženichovi museli všechny dámy zatančit kankán, potom každá musela zazpívat písničku a nakonec jsem všechny museli vytvořit houkající vláček, který vedla nevěsta. Pan Hlaváčk ještě připravil soutěž pro manželský pár, kde bylo úkolem odpovídat společně na otázky zvednutím jedné boty buď své nebo partnerovi, podle toho, která odpověď se zdála být správná. Například jedna z otázek byla, kdo z nás lépe vaří. My jsem byli k sobě otočeni zády a tak jsme neviděli, co odpoví ten druhý a zároveň jsme museli pozvednout botu. Náš bavič se s námi také podělil o pár povídek v brněnském hantecu, zpívalo se karaoke a tančilo až do rána. Kolem deváté večer se na obloze venku objevil ohňostroj se svítícím srdcem, který jsem věnovala svému muži. Chtěa jsem mu tím poděkovat za to, jaký je, jak se ke mě chová a za jeho lásku, kterou mi dává. Chtěla jsem mu tak vyjádřit svoji lásu k němu a říct, že je pro mě tím nejlepším mužem, kterého jsem mohla potkat, muž s čistým a upřímným srdcem, kterého si moc vážím a že jsem šťastná, že jsem si ho vzala, protože takový poklad je jen jeden. Jednou se mi zmínil o tom, že až se jednou bude ženit, chtěl by mít na svatbě ohňostroj. Já mu jeho přání chtěla splnit a myslím, že se mi to povedlo. Do poslední chvíle to bylo tajemství, o kterém jsem nikomu kromě organizárora této akce neřekla. Naše svatba byla opravdu krásná a oba jsme byli a stále jsme spolu moc šťastni a věříme, že nám naše láska a šťěstí vydrží po celý život. byl to vyjímečný den, na který zůstane navždy vzpomínka v našich srdcích............................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................... Odkaz na naši Barborku .... http://www.modrykonik.cz/album/album.php?vAlbumID=117545 Odkaz na náš dům a zahradu ... http://www.modrastrecha.cz/album/album.php?vAlbumID=122125

Co se týče dodavatelů: Naše poděkování patří všem našim blízkým, přátelům a známým, kteří se podíleli na svatebních přípravách a na průběhu celé svatby. Dále naše díky patří panu kaplanu Blažeji Hejtmánkovi, našemu oddávajícímu, který nás na celý průběh církevního sňatku poctivě připravoval a strávil tak s námi spoustu svého času. Varhaníku panu Pohlovi, který při obřadě rozezněl nádherné kostelní varhany. Také děkujeme za spoustu dobrého cukroví, které nám napekla naše známá milá paní Miluška. Obrovské díky patří celé ženichově rodině a kamarádům za velkou a záslužnou pomoc při svatebních přípravách, jako je zdobení aut, příprava svatebních koláčků, chlebíčků a občerstvení, příprava svatební výzdoby a vůbec pomoc při všem, co ke svatbě patří. Dále naše velké díky patří také nevěstině mamince za finanční podporu a pomoc při přípravě svatby, při vybírání svatebních šatů a doplňků, při tvorbě účesu a dalších činnostech při přípravách. Moje maminka - kadeřnice paní Helenka Hynková z Boskovic mi vytvořila nádherný účes přesně podle mých představ a já jsem byla velice spokojená. Mohu ji všem vřele doporučit. V neposlední řadě patří poděkování také panu Honzovi Hlaváčkovi, který se po celou dobu pečlivě staral o naši zábavu a skvělou hudbu. S panem Hlaváčkem jsme byli nadmíru spokojeni a můžeme též doporučit. Pochvala patří také milé kosmetičce, paní Marcele Pokrutové z Lysic, která mě moc hezky, jemně a decentně nalíčila. Na závěr děkujeme všem našim milým hostům, za jejich dary a blahopřání k sňatku. Díky nim na této krásné svatbě nechyběla skvělá zábava a nálada až do rána.
Byl to pro nás moc šťastný a významný den, na který budeme celý život vzpomínat.